Jednotná pravidla pro tvorbu metodik
Následující texty sloužily tvůrcům metodik jako opěrné body při tvorbě materiálů.
Z čeho tvůrci metodik vycházeli
Dokument Pět velkých myšlenek stanoví standardy toho, co by měly děti znát z oblasti umělé inteligence od 2. třídy základní školy po střední školy (víceletá gymnázia). Vznikl ve spolupráci mnoha expertů, kteří se propojili v rámci organizace AI4K12.
Tento znalostní graf ukazuje vazby mezi jednotlivými metodickými materiály a standardy Pět velkých myšlenek, kompetenčním modelem, Digitální kompetencí 2023, Bloomovou taxonomií, cílovou skupinou, příp. průřezovým tématem a RVP. Na grafu stále pracujeme.
Přehled digitálních kompetencí v uzlových bodech, tj. na konci mateřské školy, na konci 3., 5., 7., 9. ročníku základní školy a na konci střední školy, slouží učitelům pro stanovování výukových cílů a ke sledování pokroku žáků v této oblasti.
Web je aktualizován a jsou na něm k nalezení všechny potřebné informace — koncepce, tým...
Nástěnka obsahuje téměř všechny zdroje, ze kterých jsme vycházeli při tvorbě AI kurikula.
Struktura metodického materiálu
1. Úvod
Úvodní text je krátkým informativním vstupem do metodiky. Pedagog se v něm může dozvědět, proč jsme zvolili dané téma. V úvodním textu pedagogům také děkujeme, že si zvolili náš metodický materiál.
2. Ročník/prerekvizity
Spíše než ročník, na který je metodika cílená, se snažíme uvádět prekoncepty žáků. Je to z toho důvodu, že se ŠVP v jednotlivých školách liší.
3. Cíle, motivace, hodnotící kritéria
Co se učím?
V bodech (1—3): Hlavní, případně vedlejší vzdělávací cíl. V některých aktivitách (nejčastěji pro rozvoj digitální kompetence) stanovujeme nejen předmětový vzdělávací cíl, ale také z oblasti umělé inteligence.
Proč se to učím?
V bodech (1—3): V návaznosti na vzdělávací cíle uvádíme, co jsou ty hlavní přínosy pro žáky.
Jak poznám, že jsem se to naučil(a)?
V bodech (1—3): Hodnotící kritéria. Může být překvapivé, že nám často postačí, když děti projdou aktivitou a ne vždy požadujeme důkaz o učení.
4. RVP a klíčové kompetence
Seznam splněných výstupů a kompetencí, příp. průřezových témat.
5. Pět velkých myšlenek
Provázanost na standardy dle kurikulárního dokumentu Pět velkých myšlenek.
6. Bloomova taxonomie
Více o Bloomově taxonomii zde. Uvádíme většinou 2—3 dimenze, z nichž jedna je ta hlavní.
7. Slovníček
Obsahuje maximálně osm termínů a jejich srozumitelné definice. Uvádíme pouze pojmy, které mají vztah k obsahu lekce.
8. Příprava pro pedagogy
Přípravná část pro pedagogy obsahuje jakékoliv zdroje, které jsou relevantní k tématu metodiky. Při jejich tvorbě jsme kladli důraz na srozumitelnost a jednoduchost. Příprava by pedagogům měla zabrat maximálně 60 minut.
9. Další relevantní informace a zdroje
Zde mohou přijít odkazy na externí zdroj, ze kterých tvůrci metodiky čerpali.
10. Plán vyučovacího bloku
Následuje kompletně popsaný plán vyučovacího bloku. Všechny metodiky, které v AI dětem vytváříme, jsou v duchu konstruktivistické metody.
Konstruktivistická metoda výuky je pedagogický přístup, který zdůrazňuje aktivní zapojení žáků/studentů do procesu učení, kde si sami konstruují (tvoří) poznatky a porozumění. Tento přístup vychází z předpokladu, že učení je hluboce individuální proces, kde každý žák staví na svých předchozích zkušenostech a poznatcích. V konstruktivistické výuce jsou žáci vedeni k prozkoumávání, kladení otázek, a k aktivnímu řešení problémů, což vede k hlubšímu porozumění a kritickému myšlení. Pedagog zde funguje spíše jako facilitátor než jako tradiční přednášející, podporuje studenty v jejich objevování a učení se skrze vlastní zkušenosti.
Hlavní metodou vyučování v konstruktivismu není výklad pedagoga, ale dialog, diskuze, skupinová a kooperativní výuka, problémová metoda, projektová výuka, výuka podporovaná počítačem, kritické myšlení, otevřené učení a učení v životních situacích. Aktivizační způsob výuky avšak často v plánech lekcí kombinujeme s klasickou frontální výukou.
Vyučovací blok dělíme do třech fází:
Evokace — prostřednictvím brainstormingu, myšlenkové mapy nebo volného psaní žák přemýšlí, co už o tématu ví a snaží si tyto myšlenky v hlavě uspořádat. Pedagog získává informace o prerekvizitách studentů.
Uvědomění — v této fázi se žák dozvídá nové informace, například prostřednictvím zadané četby, zhlédnutím videa, výkladem nebo vlastním experimentováním. Tyto pak propojuje s tím, co už věděl.
Reflexe — žák přemýšlí, co se právě naučil, upevňuje si nová poznání, přetváří původní schéma.
11. Kam dál
Pokud jsme se rozhodli tuto sekci zařadit, tak v ní uvádíme návrhy, jakým způsobem a v jakém předmětu téma metodiky dále rozvíjet.
Pravidla pro tvorbu metodik
Informace jsou podány stručně a srozumitelně
Všechny koncepty, se kterými metodika pracuje, musí být pedadogovy známy nebo předem vysvětleny. Používáme minimum cizích slov nebo odborných výrazů.
Neučíme to, co je zbytečné
Pedagogy nezatěžujeme koncepty, které nevyužijí, i když je třeba sami považujeme za fascinující. Vše, co je v metodice uvedeno, je relevantní vzhledem k tématu.
Didaktika je základ
Vyučovací bloky jsme se snažili postavit didakticky různorodě. Máme šanci nabízet pedagogům nejen znalosti z oblasti AI, ale také způsoby, jak vést zajímavě hodinu.
Genderová korektnost
Ve všech materiálech pro jednoduchost vyjadřování uvádíme osoby v mužském rodě (např. žák nebo učitel). Na srdci ale máme bez rozdílu všechna pohlaví.
Jak nazýváme žáky
Ve metodikách je možné adresovat žáky jako děti. Pokud je ale metodika určena i pro střední školy, uvádíme žáci.