Kurikulum umělé inteligence pro základní a střední školy

Jednotná pravidla pro tvorbu metodik

Následující texty sloužily tvůrcům metodik jako opěrné body při tvorbě materiálů.

Z čeho tvůrci metodik vycházeli

Dokument Pět velkých myšlenek stanoví standardy toho, co by měly děti znát z oblasti umělé inteligence od 2. třídy základní školy po střední školy (víceletá gymnázia). Vznikl ve spolupráci mnoha expertů, kteří se propojili v rámci organizace AI4K12.

Tento znalostní graf ukazuje vazby mezi jednotlivými metodickými materiály a standardy Pět velkých myšlenek, kompetenčním modelem, Digitální kompetencí 2023, Bloomovou taxonomií, cílovou skupinou, příp. průřezovým tématem a RVP. Na grafu stále pracujeme.

Přehled digitálních kompetencí v uzlových bodech, tj. na konci mateřské školy, na konci 3., 5., 7., 9. ročníku základní školy a na konci střední školy, slouží učitelům pro stanovování výukových cílů a ke sledování pokroku žáků v této oblasti.

Web je aktualizován a jsou na něm k nalezení všechny potřebné informace — koncepce, tým...

Nástěnka obsahuje téměř všechny zdroje, ze kterých jsme vycházeli při tvorbě AI kurikula.

Struktura metodického materiálu​

1. Úvod

Úvodní text je krátkým informativním vstupem do metodiky. Pedagog se v něm může dozvědět, proč jsme zvolili dané téma. V úvodním textu pedagogům také děkujeme, že si zvolili náš metodický materiál.

2. Ročník/prerekvizity

Spíše než ročník, na který je metodika cílená, se snažíme uvádět prekoncepty žáků. Je to z toho důvodu, že se ŠVP v jednotlivých školách liší.

3. Cíle, motivace, hodnotící kritéria

Co se učím?
V bodech (1—3): Hlavní, případně vedlejší vzdělávací cíl. V některých aktivitách (nejčastěji pro rozvoj digitální kompetence) stanovujeme nejen předmětový vzdělávací cíl, ale také z oblasti umělé inteligence.

Proč se to učím?
V bodech (1—3): V návaznosti na vzdělávací cíle uvádíme, co jsou ty hlavní přínosy pro žáky.

Jak poznám, že jsem se to naučil(a)?
V bodech (1—3): Hodnotící kritéria. Může být překvapivé, že nám často postačí, když děti projdou aktivitou a ne vždy požadujeme důkaz o učení.

4. RVP a klíčové kompetence

Seznam splněných výstupů a kompetencí, příp. průřezových témat.

5. Pět velkých myšlenek

Provázanost na standardy dle kurikulárního dokumentu Pět velkých myšlenek.

6. Bloomova taxonomie

Více o Bloomově taxonomii zde. Uvádíme většinou 2—3 dimenze, z nichž jedna je ta hlavní.

7. Slovníček

Obsahuje maximálně osm termínů a jejich srozumitelné definice. Uvádíme pouze pojmy, které mají vztah k obsahu lekce.

8. Příprava pro pedagogy

Přípravná část pro pedagogy obsahuje jakékoliv zdroje, které jsou relevantní k tématu metodiky. Při jejich tvorbě jsme kladli důraz na srozumitelnost a jednoduchost. Příprava by pedagogům měla zabrat maximálně 60 minut.

9. Další relevantní informace a zdroje

Zde mohou přijít odkazy na externí zdroj, ze kterých tvůrci metodiky čerpali.

10. Plán vyučovacího bloku

Následuje kompletně popsaný plán vyučovacího bloku. Všechny metodiky, které v AI dětem vytváříme, jsou v duchu konstruktivistické metody.

Konstruktivistická metoda výuky je pedagogický přístup, který zdůrazňuje aktivní zapojení žáků/studentů do procesu učení, kde si sami konstruují (tvoří) poznatky a porozumění. Tento přístup vychází z předpokladu, že učení je hluboce individuální proces, kde každý žák staví na svých předchozích zkušenostech a poznatcích. V konstruktivistické výuce jsou žáci vedeni k prozkoumávání, kladení otázek, a k aktivnímu řešení problémů, což vede k hlubšímu porozumění a kritickému myšlení. Pedagog zde funguje spíše jako facilitátor než jako tradiční přednášející, podporuje studenty v jejich objevování a učení se skrze vlastní zkušenosti.

Hlavní metodou vyučování v konstruktivismu není výklad pedagoga, ale dialog, diskuze, skupinová a kooperativní výuka, problémová metoda, projektová výuka, výuka podporovaná počítačem, kritické myšlení, otevřené učení a učení v životních situacích. Aktivizační způsob výuky avšak často v plánech lekcí kombinujeme s klasickou frontální výukou.

Vyučovací blok dělíme do třech fází:

Evokace — prostřednictvím brainstormingu, myšlenkové mapy nebo volného psaní žák přemýšlí, co už o tématu ví a snaží si tyto myšlenky v hlavě uspořádat. Pedagog získává informace o prerekvizitách studentů.

Uvědomění — v této fázi se žák dozvídá nové informace, například prostřednictvím zadané četby, zhlédnutím videa, výkladem nebo vlastním experimentováním. Tyto pak propojuje s tím, co už věděl.

Reflexe — žák přemýšlí, co se právě naučil, upevňuje si nová poznání, přetváří původní schéma.

11. Kam dál

Pokud jsme se rozhodli tuto sekci zařadit, tak v ní uvádíme návrhy, jakým způsobem a v jakém předmětu téma metodiky dále rozvíjet.

Pravidla pro tvorbu metodik

0

Informace jsou podány stručně a srozumitelně

Všechny koncepty, se kterými metodika pracuje, musí být pedadogovy známy nebo předem vysvětleny. Používáme minimum cizích slov nebo odborných výrazů.

0

Neučíme to, co je zbytečné

Pedagogy nezatěžujeme koncepty, které nevyužijí, i když je třeba sami považujeme za fascinující. Vše, co je v metodice uvedeno, je relevantní vzhledem k tématu.

0

Didaktika je základ

Vyučovací bloky jsme se snažili postavit didakticky různorodě. Máme šanci nabízet pedagogům nejen znalosti z oblasti AI, ale také způsoby, jak vést zajímavě hodinu.

0

Genderová korektnost

Ve všech materiálech pro jednoduchost vyjadřování uvádíme osoby v mužském rodě (např. žák nebo učitel). Na srdci ale máme bez rozdílu všechna pohlaví.

0

Jak nazýváme žáky

Ve metodikách je možné adresovat žáky jako děti. Pokud je ale metodika určena i pro střední školy, uvádíme žáci.